Odkud kapr připlaval
Dlouhá desítiletí se tradovala hypotéza, že kapr do Evropy připutoval z daleké Číny. Jak však fyzicky „připutoval“, to nikdo nevysvětloval. Až v polovině šedesátých let minulého století vznikla v tehdejším Československu hypotéza mnohem realističtější. Přišel s ní tehdejší bratislavský (a po své emigraci dnes významný světový) ichtyolog Dr. E. Balon, který domestikovaného kapra spojil s dávnými osudy divokého dunajského kapra-sazana. Zjistil totiž, že existuje přímé spojení mezi sazanem a rybami ceněnými ve starém Římě. Kapr byl totiž v dunajských vodách odlovován vojáky římských legií tábořících při svých taženích podél Dunaje, a jako vysoce ceněná pochoutka pak živý přepravován do tehdy módních tzv. piscin, umělých nádrží – sádek římských patricijů, z jejichž rodin se většina velitelů u Dunaje tábořících vojsk rekrutovala. Zda to bylo ještě v průběhu existence nebo až po rozpadu římského impéria, kdy kapr opustil patricijské pisciny a vydal se ke své domestikaci do severněji položené střední Evropy, už nikdo nepotvrdí. V každém případě však Balonova hypotéza má racionální jádro podložené odkazy na dávnou literaturu i nálezy kostí sazana na březích Dunaje pod Děvínem. I proto byla vědeckým světem přijata. Dnes tedy už téměř definitivně víme, že evropský kulturní kapr nepochází z Číny, ale z na ryby bohatých dunajských ramen, kde ve své původní formě se štíhlým válcovitým tělem přežívá dodnes v izolaci od současných rybničních forem.