Český rybářský svaz je …

… spolek, jehož posláním je zejména:

• Výkon rybářství ve smyslu zákona o rybářství, tj. chov, zušlechťování, ochrana a lov ryb, popřípadě vodních organismů v rybníkářství nebo při výkonu rybářského práva.
• Provozování akvakultury, ochrana přírody, čistoty vod, životního prostředí, propagace rybářství a ochrany přírody ve veřejnosti.
• Aktivní účast na výchově dětí a mládeže v oboru rybářství a rybářského sportu, ochraně přírody, čistoty vod a životního prostředí.
• Vytváření podmínek pro zapojení osob se zdravotním postižením do činnosti Svazu.
• Rozvíjení a popularizování rybářského sportu, organizace rybářských soutěží a účast v nich na všech úrovních.
• Spolupráce s českými i zahraničními institucemi, organizacemi a orgány, jejichž činnost se dotýká rybářství, rybářského sportu, ochrany přírody a životního prostředí.
• Vytváření podmínek pro činnost pobočných spolků a členů svazu. Za tím účelem:
  

  –	ctít historii a tradice v rybářství a vést členy k jejich respektování a rozvíjení,
  –	poskytovat metodickou pomoc, vydávat odborné publikace a časopisy, výukové a informační materiály a zajišťovat jejich distribuci, organizovat odborné kursy, školení, zkoušky,
  –	poskytovat služby včetně nákupu a distribuce rybích násad pro další produkci a pro zarybňování rybářských revírů,
  –	využívat získané dotační prostředky.

• Svaz i jeho pobočné spolky realizují své poslání i jako veřejně prospěšné. K zajištění svého poslání mohou vykonávat obchodní činnost a podpůrné služby v souladu s právními předpisy.

Posláním svazu je zajistit realizaci činností, které spolu vzájemně souvisejí, jsou systematicky propojené a tvoří předmět jeho hlavní činnosti.

(Stanovy ČRS)

Historie Českého rybářského svazu

První spolky sportovních rybářů začínaly v Čechách vznikat koncem 19. století. Například v roce 1873 byl založen rybářský spolek v Opavě, v roce 1876 v Ronově nad Doubravou. Do roku 1900 jich vzniklo několik desítek.

Nejznámější rybářský spolek První rybářský klub v Praze byl založen v roce 1886. Jeho členy byly i významné osobnosti té doby, například prezident Tomáš Garrigue Masaryk, Ferdinand Lobkowicz, Bedřich Schwarzenberg, či světoznámá zpěvačka Ema Destinová. O práci tohoto spolku informoval Rybářský věstník, pozdější Rybářské listy, které jsou předchůdcem dnešního časopisu Rybářství.

V květnu 2018 pardubická místní organizace Českého rybářského svazu (4. května 1899) oslaví 119 let od svého založení. Rybářství jako takové má však na Pardubicku, díky dobrým přírodním podmínkám, mnohem delší tradici. Ustavující schůze spolku, který  my považujeme za svého předchůdce, se sešla 4. května 1899. Spolek měl při svém vzniku 54 členů. 

Již začátkem 20. století pociťovaly rybářské spolky potřebu vytvoření velké společné organizace, která by mohla účinněji hájit zájmy chovu, lovu i ochrany říčních ryb a dalších vodních živočichů. K vytvoření jednotné organizace však došlo až v roce 1957, kdy sloučením Jednoty rybářů v Praze a Jednotného zväzu rybárov v Žilině vznikl Československý svaz rybářů, který měl v roce založení 409 místních organizací a 78 767 registrovaných členů. Poprvé byly jednotné stanovy, členský příspěvek i principy hospodaření. Prvním předsedou byl pan Oldřich Doležal, tajemníkem dr. Jan Hanzal.

V roce 1968 došlo k opětovnému rozdělení Československého svazu rybářů na dva samostatné svazy, Český rybářský svaz a Slovenský rybársky zväz.

K dalšímu rozdělení Českého rybářského svazu došlo v roce 1990, kdy se oddělil tehdejší Jihomoravský územní svaz, který dal základ vzniku Moravskému rybářskému svazu.

V současnosti patří Český rybářský svaz mezi největší zájmová sdružení v České republice. Sdružuje téměř 240 tis. členů organizovaných prostřednictvím 483 místních organizací, které jsou rozděleny do 7 územních svazů.

Současnost Českého rybářského svazu

• 7 územních svazů.
• 483 místních organizací.
• 244 155 členů (z toho 215 069 dospělých a 29 086 členů mladších 18 let).
• 1 290 rybářských revírů (z toho 832 mimopstruhových a 458 pstruhových).
• 35 096 hektarů rybářských revírů (z toho 31 784 ha mimopsruhových a 3 311 ha pstruhových).
• ČRS vydává povolenky k lovu ryb s různým rozsahem platnosti. Nejširší platnost mají celorepubliková a celosvazová povolenka, následují územní povolenky jednotlivých územních svazů ČRS a místní povolenky na konkrétní rybářské revíry.
• Rybářství v ČR legislativně upravuje zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství a jeho prováděcí vyhláška č. 197/2004 Sb., v platném znění.
• Činnost v rámci ČRS je upravena vnitrosvazovými předpisy (Stanovy a Jednací řád).
• Rybářské právo (Zákon o rybářství)
  • Rybářské právo je oprávnění a povinnost chovat, chránit a lovit ryby a jiné vodní živočichy v tekoucích vodách a ulovené si přivlastňovat a užívat k tomu v nezbytné míře pobřežních pozemků.
  • Rybářské právo patří státu.

Perspektivy

Český rybářský svaz se při respektování svých historických základů a národních tradic spolkového rybářství v budoucnu soustředí na:

• zachování současného systému sportovního rybolovu,
• udržení stávajících rybářských revírů a pokud možno jejich rozšíření
• úpravu pravidel lovu ryb v zájmu zatraktivnění a rozšíření jeho možností,
• zachování cenové dostupnosti lovu ryb na revírech ČRS pro širokou rybářskou veřejnost,
• prosazování zájmů a národních specifik českého sportovního rybářství v prostředí EU,
• zavádění informačních technologií do činnosti ČRS s cílem zkvalitnit služby jak pro organizační jednotky, tak i pro členy ČRS,
• částečnou profesionalizaci a zkvalitnění podmínek pro činnost rybářské stráže,
• realizaci opatření na stabilizaci populací pstruha potočního, lipana podhorního a úhoře říčního v rybářských revírech,
• podporu projektu návratu lososa obecného do vod ČR,
• řešení problematiky negativního vlivu rybožravých predátorů na rybářství v ČR,
• aktivní využívání národních a evropských dotačních programů,
• docílení státní podpory u reprezentace ČR ve sportovním (závodním) rybolovu.
  

  Organizační struktura ČRS

  

Produkce násadových ryb

• Český rybářský svaz hospodaří na 2 158 chovných rybnících o rozloze 2 649 ha.
• Roční produkce chovných rybníků je každoročně více než 1 200 tun ryb.
• Potřeba násad pro zarybnění rybářských revírů je pokryta převážně z vlastní produkce ryb.

Zarybňování rybářských revírů

• Plnění zarybňovacího plánu na jednotlivých rybářských revírech je základní povinností uživatelů rybářských revírů.
• Ročně se do rybářských revírů vysazuje 30 druhů ryb včetně ohrožených v hodnotě přes 190 mil. Kč.
• Zarybňování rybářských revírů provádí Svaz na vlastní náklady, bez výraznější dotace státu.
  

Základní schéma toku peněz za povolenky ČRS

 Současnost

• Sportovní rybářstvím se organizovaně zabývá 3% populace České republiky
• Každoročně se z rybářských revírů ČRS uloví 3 000 tun různých druhů ryb
• Každý 4. kilogram zkonzumovaných sladkovodních ryb v ČR pochází z odlovu na udici
• ČRS zarybňuje svěřené rybářské revíry vlastními náklady, bez dotace státu. Ročně se do revíru vysazují ryby v hodnotě 110 mil. Kč.

 Ochrana rybářských revírů

• Ochrana rybářských revírů a rybochovných zařízení je zajišťována rybářskou stráží, která má statut úřední osoby.
• Rybářskou stráž ustanovuje obecní úřad obce s rozšířenou působností na návrh uživatele rybářského revíru či jiného oprávněného subjektu.
• V rámci ČRS působí v současnosti téměř 4 500 členů rybářské stráže, kteří vykonávají tuto funkci dobrovolně. Mimo dobrovolné rybářské stráže působí u ČRS 14 profesionálních rybářských stráží.

Péče o životní prostředí a čistotu vod

• ČRS průběžně sleduje kvalitu vody v rybářských revírech a snaží se předcházet haváriím.
• Aktivně se zapojuje do řešení problematiky zprůchodňování vodních toků, do řízení při povolování nebo změně povolení k provozu malých vodních elektráren, odběrů vody, úprav koryt vodních toků apod.
• ČRS se zabývá sledováním vývoje počtů rybožravých predátorů a vyhodnocováním jejich vlivu na společenstva volných vod. Zapojuje se do jednání s orgány státní správy pro ochranu přírody při řešení této problematiky.
• Spolupracuje se státní ochranou přírody při záchraně ohrožených druhů ryb a vodních organismů.

Mezinárodní aktivity

• ČRS je od roku 1960 členem mezinárodní organizace sportovního rybolovu CIPS (Confédération Internationale de la Péche Sportive) a jejích sportovních federací FIPS-Mouche (pro lov ryb udicí na umělou mušku) a FIPS-e.d. (pro lov ryb udicí na plavanou, přívlač a feeder). ČRS je rovněž členem mezinárodní sportovní federace pro rybolovnou techniku ICSF (International Casting Sport Federation), a to od roku 1995. Generálním sekretářem ICSF je od roku 2007 MUDr. Josef Doležal.
• CIPS a ICSF jsou federace spadající pod mezinárodní organizaci olympijských a neolympijských sportů SportAccord a dodržují antidopingová pravidla daná agenturou WADA (World Anti-Doping Agency), která vede celosvětovou kampaň za sport bez dopingu.
• ČRS úzce spolupracuje s rybářskými svazy některých zemí Evropy, a to v Evropské rybářské federaci EAF (European Anglers Federation), která sdružuje 11 rybářských svazů (ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Rakousko, Německo, Belgie, Itálie, Francie, Švýcarsko). Tato organizace si klade za cíl hájit zájmy evropských rybářů a poskytovat platformu pro aktivní spolupráci a podporu sportovního a rekreačního rybolovu nejen mezi národními rybářskými federacemi členských zemí EAF, ale i na úrovni celé Evropské unie. Funkci prezidenta EAF vykonává PhDr. Otakar Brož.

Práce s dětmi a mládeží

• Probíhá v zájmových kroužcích a klubech při místních organizacích ČRS a ve spolupráci s domy dětí a mládeže a základními školami (v rámci ČRS je evidováno kolem 600 kroužků, ve kterých se dětem věnuje na 800 vedoucích).
• ČRS podporuje rozvoj vědomostí a pozitivního vztahu k rybářství, přírodě a životnímu prostředí a dává prostor k příjemnému a zdravému trávení volného času dětí a mládeže.
• Nedílnou součástí práce s mládeží je také hledání nových talentů pro závodní činnost.

Vyvrcholením celoroční práce s dětmi jsou tyto významné akce:

• přírodovědná soutěž „Zlatá udice“ – soutěž rybářské mládeže ve znalostech a dovednostech v praktickém rybolovu,
• letní tábor – tábor se zaměřením na zdokonalování mládeže ve sportovním rybolovu a rybářských znalostech,
• setkání rybářské mládeže – akce pro vybrané děti jako odměna za jejich celoroční činnost.

Sportovní (závodní) lov ryb

• • Je nedílnou součástí činnosti ČRS.
  • Pořádání závodů má dlouholetou tradici.
  • ČRS v průběhu roku pořádá řadu domácích a mezinárodních soutěží (od místních závodů až po mistrovství republiky a mistrovství světa) a připravuje a vysílá reprezentaci ČR na mezinárodní závody a šampionáty.
  • Na silně obsazených mezinárodních šampionátech naši reprezentanti pravidelně získávají ta nejvyšší ocenění a úspěšně tak reprezentují ČRS a Českou republiku.
  • ČRS sdružuje i řadu hendikepovaných závodníků, kteří reprezentují ČRS v závodním lovu ryb udicí na plavanou.
  • ČRS vyhlašuje každý rok nejlepší sportovce ze všech sportovních disciplín na slavnostním ceremoniálu.

Nejrozšířenější disciplíny sportovního lovu ryb udicí jsou:

• rybolovná technika – házení mušky nebo zátěže prutem na cíl nebo do dálky (v roce 2015 oslaví tento sport 80. výročí od svého založení),
• plavaná,
• muška,
• přívlač,
• feeder.

Český rybářský svaz,z.s. – Východočeský územní svaz

• 97 místních organizací
• 34 400 členů
• 3 046 dětí
• 4 411 hektarů mimopstruhových rybářských revírů
• 785 hektarů pstruhových rybářských revírů
• roční výlovek 490 tun ryb z rybářských revírů
• prodej povolenek k rybolovu
• distribuce násadových ryb
• odborná školení
• servis pro místní organizace, poradenství

zdroj: RADA ČRS