Poslanci schválili „invazní novelu“ v předjednané podobě: Národní seznam invazních nepůvodních druhů odmítnut – hospodářsky cenné druhy se mohou využívat nadále!
Ve středu 2. června Poslanecká sněmovna PČR definitivně schválila tzv. „invazní novelu“. Jedná se o změnu zákona o ochraně přírody a krajiny a složkových zákonů (lesní zákon, vodní zákon, zákon na ochranu zvířat proti týrání, zákon o myslivosti, zákon o rybářství, zákon o rostlinolékařské péči) v souvislosti s adaptací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů.
Novela je vyváženým konsenzem a výsledkem více než 3 roky trvajících jednání mezi Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem životního prostředí a hospodáři v krajině.
Nad rámec výsledku dlouhodobých jednání bylo opět navrženo zřízení tzv. národního seznamu invazních nepůvodních druhů („seznam smrti“), který by zahrnoval velmi cenné a dlouhodobě hospodářsky využívané a prověřené druhy živočichů a rostlin, přičemž by bylo významně omezeno jejich využívání v krajině. Z rybářské oblasti můžeme uvést například pstruha duhového či amura.
Faktem je, že ČR má již dnes dostatečně robustní nástroje, které umožňují regulaci nepůvodních druhů prostřednictvím orgánů ochrany přírody a příslušných orgánů státní správy (obce, kraje, ministerstva), které jsou schopny adekvátně zajistit plnění požadavků vycházejících z předpisů Evropské unie.
Návrh na zavedení národního seznamu byl poslanci zamítnut a bylo schváleno dlouhodobě projednávané vyvážené řešení.
Děkujeme!
Zástupci ČRS se od prvopočátku projednávání této záležitosti účastnili důležitých jednání, a to až do samotného schválení kompromisního řešení. Jsme velice rádi, že se rybáři mohou i nadále těšit z úlovků hospodářsky cenných druhů ryb, jako je pstruh duhový, amur a další!
Odkazy na související články:
- Proběhlo další kolo jednání s MŽP o invazních nepůvodních druzích ryb
- Společné jednání zástupců ČRS, MRS, Rybářského sdružení a Ministerstva zemědělství
- ČRS dosáhl ve spolupráci se skupinou hospodářů v krajině historického úspěchu – naše hospodářsky cenné druhy byly zachráněny!
| Proč bylo zavedení „Seznamu smrti“ pro ČRS nepřijatelné? | ||
| Na úrovni EU již existuje seznam zakázaných invazních nepůvodních druhů, zahrnující nyní (po dvou doplněních) celkem 66 druhů rostlin a živočichů. Pro určité vyjmenované druhy platí zákaz jejich dovozu a převozu v rámci EU, uvádění na trh, zákaz držení, chovu, přepravy, rozmnožování a vypouštění do volné přírody a další opatření a omezení (z našich druhů ryb se týká především střevličky východní, tzv. pseudorasbory a slunečnice pestré). Tyto druhy jsou již do národní legislativy zapracovány. Až potud bylo vše v pořádku.Bohužel, ze strany některých aktivistických organizací byla v posledních letech patrná jasná snaha o zavedení rovněž národního seznamu invazních nepůvodních druhů, přezdívaný trefně také jako „seznam smrti“, který je pro členské státy EU nepovinný. Naneštěstí se ukázalo, že zde nepanuje shoda na tom, co to vůbec je invazní nepůvodní druh, a v návrhu tohoto seznamu figurovaly u nás poměrně běžné a dlouhodobě hospodářsky využívané druhy živočichů a rostlin, jako jsou třeba řepa obecná cukrovka, slunečnice topinambur, ořech, akát, nebo kaštan, z živočichů pak například amur bílý, pstruh duhový, siven americký, muflon, kamzík, koza bezoárová a další. Protože hrozilo, že se tento národní seznam stane počátkem jakéhosi honu na čarodějnice, který bude doprovázet stěží představitelná administrativní zátěž, drakonické sankce, pokuty za výskyt těchto druhů, a významné omezení hospodaření v krajině s druhy uvedenými na zmiňovaném seznamu, rozhodla se dotčená ministerstva za přispění hospodářů v krajině tuto cestu definitivně opustit a využít pro regulaci invazních nepůvodních druhů nástrojů, které byly nastaveny v rámci novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny a složkových zákonů (lesní zákon, vodní zákon, zákon na ochranu zvířat proti týrání, zákon o myslivosti, zákon o rybářství, zákon o rostlinolékařské péči).
Závěrečná podoba novely je výsledkem konsenzu dotčených ministerstev, sněmovních výborů a uskupení Hospodářů v krajině (platformy odborných organizací, reprezentujících zájmové svazy s více než 750 tisíci organizovanými členy z řad myslivců, rybářů, lesníků, včelařů, zemědělců, zahrádkářů, školkařských provozů, petentů a vědců). Předcházelo ji několikaleté vyjednávání všech zúčastněných stran – dovolujeme si poděkovat zejména ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi, ministru životního prostředí Richardu Brabcovi i zástupcům hospodářů v krajině. Výsledkem tohoto společného úsilí je řešení zajišťující požadavky EU při zachování udržitelného hospodaření v krajině. |