V listopadu začalo čištění Matičního jezera
Vážení kolegové rybáři,
ve 12 čísle Radničního zpravodaje 2018 jsem si přečetl příznivou a tolik let očekávanou zprávu pro rybáře, ale i občany města ohledně odbahnění a úpravy Matičního jezera. O uvedené akci se hovoří jež několik let ale…..
Radniční zpravodaj číslo 12/ prosinec 2018
V listopadu začala obnova Matičního jezera v Pardubicích. Město získalo dotaci na jeho odbahnění. O tom, že je třeba jezero zbavit stoletých sedimentů se hovoří již řadu let, až nyní ale město získalo na revitalizaci vodní plochy dotaci z OPŽP. Práce budou trvat dva roky.
„Celkové náklady budou, podle smlouvy o dílo, zhruba 20,17 milionů korun (včetně DPH), dotace EU by měla být 17,2 milionu. Z vlastních zdrojů tak město zaplatí necelé tři miliony korun,“ řekl primátor Pardubic Martin Charvát.
Práce začnou již v listopadu a potrvají dva roky. Kvůli ochraně ohrožených živočichů, kteří zde žijí, budou rozděleny na dvě etapy. Během první etapy v roce 2019 bude jezero odbahněno a na březích bude instalována první vrstva břehových odvodňovacích vaků, včetně dřevěných palisád. Na duben a srpen 2020 je naplánována druhá etapa odbahnění, během níž bude na březích instalována druhá vrstva vaků, a budou provedeny terénní úpravy. Konečná modelace břehů, včetně osázení, pak bude probíhat od září do listopadu 2020.
„Bahno bude odtěženo sacím bagrem a uloženo do textilních odvodňovacích vaků, které propustí vodu ven, ale už ji nenasáknou zpět. Tyto vaky budou rozmístěny kolem břehů a vytvoří v rámci regenerace podklad pro úpravu trávníků. Možnost využít tuto techniku a odbahnit jezero za pomoci vaků je pro nás velkou výhodou, jelikož sediment se nemusí nikam odvážet a poslouží ke zpevnění břehů,“ řekla náměstkyně primátora Helena Dvořáčková.
Na dně Matičního jezera, které vzniklo před více než sto lety oddělením slepého ramena řeky Chrudimky, je podle geodetického výzkumu na 14.000 metrů krychlových sedimentů. Pokud by nános bahna nebyl částečně odtěžen, mohlo by jezero zaniknout. Již dnes je prakticky zarostlé stulíkem utlačujícím ohrožené lekníny, které bývaly ozdobou vodní plochy. Letité nánosy proto budou z části odstraněny (zhruba ze 40 procent), budou obnoveny biologické vlastnosti jezera a stabilizovány erozí poškozené břehy.
Sediment zůstane v jižní části jezera, která bude koncipována jako litorální pásmo. Tvar a struktura dna tu bude upravena tak, aby se pozvolna měnila hloubka vody a nedocházelo ke střídání mělčin a tůněk. Tím budou vytvořeny vhodné podmínky pro ryby a obojživelníky, ale i pro vodní ptactvo. Sediment se nebude těžit ani v místě výskytu chráněných leknínů. Břehy budou rozčleněny vložením různě svažitých partií, které umožní bezproblémový pohyb živočichů mezi vodním prostředím a souší. Zachovány zůstanou také okolní stromy, průřezem budou upraveny pouze keře.
Projekt odbahnění je rozdělen na dvě etapy proto, aby během prací nebyl zasažen biotop a nedošlo k ohrožení živočichů, kteří zde žijí, včetně ohrožených druhů skokana skřehotavého a zeleného. Vzhledem ke způsobu jejich života je možné provádět těžení sedimentu pouze ve dvou termínech, a to od března do dubna.
Zdroj: Radniční zpravodaj města Pardubic 12/2018
Ovšem pro rybáře je znepokující článek ve Zpravodaji 4/2018 Městského obvodu Pardubice 1, který napsal Zastupitel města Mgr. Filip Sedlák.
Cituji: V nadcházejícím období se budu i nadále snažit prosazovat………… lávku přes Haldu v oblasti sádek. Konec citace. K tomuto tématu lávky přes Haldu v prostoru hlavní hráze rybníka Ležáneckého se již několikrát během několika let MO ČRS Pardubice, z.s., jako vlastník pozemků společně s vlastníky přilehlých pozemků vyjadřovala v námitkách pro Územní plán. Jedná se o pozemek manipulační a pozemek sloužící k manipulaci v době výlovů a během celého roku. Proto zde není možný volný pohyb osob.