Vysazování ryb jaro 2018
Našim cílem v jarním období bylo zajištění potřebných násad pro revíry naší místní organizace, ale i revíry Východočeského územního svazu. Snažíme se dále zajistit v dostatečném počtu i kvalitě násady a plůdky pro hospodářská zařízení. Tak, jak se již stává tradicí daří se zarybňovat v jarním období naše rybářské revíry násadou kapra, ale i různých říčních druhů.. Jednotlivá vysazení násad jsou avizována hospodáři příslušné organizace, který se vysazování účastní osobně, případně pověří zastupující osobu. Naše organizace vysadila v jarním období letošního roku do našich revírů cca 17 671 kg kapra, 660 ks ročka lína, 5000 ks ročka amura, 2300 ks ročka lipana, 4 kg úhořího monté což je cca 12000 ks, podoustve ročka 5000 ks, 300 tis. ks plůdku štičky a 630 kg štiky tržní. Většina říčních druhů se vysazuje nad rámec zarybňovací povinnosti.V zarybňování budeme samozřejmě pokračovat i během léta a podzimu. 
Dále jsme do revírů Východočeského územního svazu dovezli a vysadili pstruha obecného ročka 28721 ks, pstruha duhového v tržní velikosti 29310 kg, 6500 ks tlouště ročka, 420 ks okouna říčního o průměrné váze 0,20 kg/ks, 25000 ks podoustve ročka, 10000 ks marény ročka, ročka amura 38934 ks, 5mil. plůdku štiky a 1592 kg ostatních ryb. Nastává otázka, jestli říční druhy dorostou tržní velikosti, nebo budou sloužit jako potrava rybožravým predátorům.
Náš ÚS obhospodařuje cca 421 chovných rybníků o zatopené ploše 378 ha. Výlovek ryb z chovných rybníků je cca 392 t. Produkce ryb z hektaru zatopené plochy rybníků je zhruba 543 kg.
Výroba násadových ryb (zejména kapra) může být hlavním zdrojem příjmů pro některé naše organizace, které hospodaří na chovných rybnících. U většiny organizací ÚS je již několik let patrná snaha získávat (nákupem, nájmem) nové chovné rybníky vhodné k chovu ryb, nebo jako rybářské revíry. Vysoká produkce z rybníků obhospodařovaných ČRS je dána vysokou péčí úzké skupiny členů ČRS, kteří chov ryb považují za svého koníčka. Bohužel valnou většinou produkovaných ryb představuje stále kapr, to je současně i nejdostupnější rybí druh na trhu násadových ryb. Záměrem rybářských hospodářů by však měla být zejména produkce těch druhů ryb, které se na trhu obtížněji shánějí, nebo jejich cena bývá podstatně vyšší než cena kapra. Stále v omezeném měřítku jsou chovány říční druhy ryb a především se nedostává násad dravých druhů ryb ve věkové kategorii 2 a více let. Úkolem do budoucna bude asi nutné vytvořit motivační pobídky pro MO tak, aby se doplňkové druhy ryb skutečně staly co nejvíce dostupné v nabídce ryb na zarybňování rybářských revírů. Vysazování úhoře a říční druhy ryb je dobrým odrazovým můstkem pro argumentaci při přidělování revírů v budoucnu. Východočeský územní svaz se snaží chovat jako správný hospodář a na svěřených revírech podporuje rozvoj rybích obsádek jako celku ve vztahu k ekologickým potřebám vodních toků.
Problematika lipana a potočáka: Pokles úlovků za posledních 15 let u Potočáka z 50 tisíc na pouhých 2668 ks z toho ještě většinou vysazených v lovné velikosti z pstružích farem a u lipana z 19 tisíc na 61 ks, což svědčí o vymizení tohoto druhu na mnoha revírech ÚS.
Populace uvedených druhů ryb je ovlivněna působením mnoha faktorů zapříčiněných především neúnosným tlakem rybožravých predátorů, vydrou říční a také i činností člověka, například činností MVE.
Z konferencí a jednotlivých přednášek je patrné, že je vyvíjen soustavný tlak z řad odborné veřejnosti na místní organizace ČRS o přehodnocení hospodaření na pstruhových rybářských revírech a chovných potocích. Omezit odlov generačních pstruhů z revírů, přehodnotit nasazování množství plůdků potočáka do chovných potoků a hospodařit na více letou násadu na chovných potocích. Po minimálním období 3 let vyhodnotit uvedenou navrženou realizaci a následně prezentovat jak opatření dopadlo. Potom bude daleko lehčí dokladování o vlivu predátorů na revírech a chovných potocích, pokud nebudeme zasahovat do revírů agregátem. Zde bude asi nutné vše zohlednit pro organizace cenovou nabídkou v kalkulaci pstruha.
Nejednoznačný závěr je v omezování rybolovu, asi to není cesta k záchraně druhů, rozhodující jsou zřejmě vlivy vnějších faktorů, které přímo svaz neovlivní, postrádáme státní koncepci menežmentu říčních toků a menežmentu hospodaření v zemědělské krajině.
Svaz může pomoci při záchraně uvedených druhů především úpravou hospodářských zásahů do revírů podle odchovné kapacity jednotlivých toků. Snížit tlak na generační ryby nadměrným umělým výtěrem, držet generační ryby v umělých podmínkách s podporou divokých mlíčáků. Vysazování mladších ročníků potočáka nulky, popřípadě potočáka rychleného. Potočáci si dle kapacity konkrétního prostředí své místo v toku najdou a zůstane jen to množství přežitých jedinců, které tok uživí, budou mít dostatek přirozeného úkrytu a přirozenou plachost.
Problém je otázka čistoty vody: funkce čističek, voda je sice zbavená přirozených organických látek na bázi dusíku, horší je to s fosforem (který tvoří sinice) a alarmující jsou látky uměle vytvořené, které ČOV nezachytí vůbec, jako hormony, aviváže, saponáty. Do řek se dostávají nežádoucí a těžko oddělitelné látky, které můžeme zpozorovat v klidnější zátoce v podobě nečisté pěny, obvykle ještě doprovázené nepříjemným zápachem. Tím je ohrožena především přirozená reprodukce ryb.
Problematika rybožravých predátorů především kormorán a vydry. 
Boj s vydrou z mého pohledu je bojem s větrnými mlýny. Zde, musí především stát a jeho ministerstva vyřešit, zda vydra v takovém množství, nebo zachování ohroženého lipana a potočáka.
Horák V. rybářský hospdář VčÚSHK