Bližší pohled na statistiku úlovků na CS MP 2017

Nedávno jsme zveřejnili statistiku úlovků na revírech ČRS v roce 2017 (ke shlédnutí zde).   V dnešním článku se k ní vrátíme z trochu jiného pohledu – zaměříme se na některé podrobnější vazby statistických údajů směrem k rybářské základně. Vycházíme přitom z dat z odevzdaných celosvazových mimopstruhových povolenek.

Návratnost povolenek a sumářů

V roce 2017 bylo celkem prodáno 44.269 kusů mimopstruhových celosvazových povolenek. Vyplněných úlovkových sumářů se na konci roku vrátilo 38.938, tedy 88%. Toto procento je poměrně nízké – podmínkou vydání povolenky na následující rok je vrácení sumáře z předcházejícího roku,  12% rybářů tedy ztrácí na vydání povolenky v tomto roce nárok.

Úlovky na CS MP povolenky

Celkový úlovek na MP CS povolenky je 635 tisíc kilogramů ryb. To odpovídá průměrnému (ponechanému) úlovku 16,3 kilogramu na jednu vydanou celosvazovou povolenku. Řada rybářů ale odevzdává povolenky s evidovanými docházkami bez ponechaných úlovků – svědčí to o stále rostoucí popularitě přístupu Chyť a pusť. Samozřejmě nejsme schopni vždy přesně určit, zda nulový úlovek znamená aplikaci uvedeného sportovního přístupu, nebo jenom nedostatek štěstí při lovu, případně nedostatek času na rybolov; vzhledem k tomu, že obecně jsou revíry poměrně dobře zarybněny, bude zřejmě převažovat první důvod.  Množství úlovků menší než 1kg v loňském roce mělo 27 % rybářů, 73% si tak alespoň občas rybu ke konzumaci ponechalo. Zde je vidět poměrně výrazný rozpor mezi realitou a tvrzeními na sociálních sítích a diskuzních fórech, kde jsou rybáři s fotografií úlovku, který skončí v kuchyni velmi často poměrně nevybíravým způsobem lynčováni.

Statistiky úlovků na celosvazové povolenky jsou pro fungování ČRS velmi stěžejní nejen z důvodu samotné evidence ulovených a ponechaných si ryb, ale jsou také důležité pro redistribuci finančních prostředků, získaných z prodeje CS povolenek mezi jednotlivé územní svazy. Princip redistribuce je relativně jednoduchý – celková hmotnost ulovených ryb ze sumářů se vydělí celkovým příjmem získaným z prodeje celosvazových povolenek (sníženým o náklady na jejich tisk, zpracování, apod.) a vyjde koeficient ceny jednoho kilogramu ulovené ryby. V rámci redistribuce dostávají územní svazy zpět finance na základě násobku tohoto koeficientu a hmotnosti ryb, ulovených držiteli celosvazových povolenek na revírech daného územního svazu. V případě pstruhových revírů je tento koeficient rozdělený na lososovité a ostatní ryby (aby nedocházelo k proporcionálním deformacím například nasazením kapra na pstruhový revír). Pro rok 2017 tyto koeficienty byly stanoveny na 135 Kč/kg za nelososovité (pstruhové i mimopstruhové revíry) a 379 Kč/kg za losovité ryby (pstruhové revíry).

Tím je v rámci redistribuce zajištěno rozdělení veškerých financí, získaných z celosvazového rybolovu,  mezi jednotlivé územní svazy – vždy je rozdělen celý výnos za prodané povolenky. U územních povolenek však platí jiné principy – územní svaz získá vždy jen cenu územní povolenky (bez ohledu na to kolik ryb si její držitel ponechá). V případě celosvazové povolenky získá uživatel revíru  v redistribuci hodnotu všech  úlovků držitele této povolenky na revírech územního svazu, i když přesahuje cenu celosvazové povolenky. Zde je na místě zdůraznit, že povolenky podléhají pečlivé ruční kontrole a při zjištění náznaku falšování jsou nejen prověřovány a případně vyřazeny, ale dotyčný rybář se vystavuje i postihu.

Poměrně vysoké rozdíly jsou vidět i v „úspěšnosti“ držitelů CS povolenek v rámci jednotlivých územních svazů. Zaměřme se na základní ukazatele.

Celkový objem CS povolenek podle územních svazů

Toto kritérium je důležité z pohledu přínosu financí do systému celosvazového rybolovu; jedná se o celkový počet prodaných CS MP povolenek (v % z celkového počtu). Zde jednoznačně vede ÚS Praha – 35% prodaných CS povolenek koupili jejich členové, v závěsu s členy Středočeského územního svazu (27%).

Preference celosvazových povolenek

Toto kritérium je rovněž finančně důležité – udává, kolik procent členů daného územního svazu preferuje celosvazovou povolenku před územní. I v této statistice jednoznačně vítězí ÚS Praha – 47%, na druhém místě je opět Středočeský územní svaz (39%). Je možné předpokládat, že hlavní příčiny jsou relativně malá výměra vlastních revírů vzhledem k počtu členů a časté cestování na chaty a chalupy v případě obyvatel velkých měst a jejich okolí.

Preference „Chyť a pusť“, přesněji počet povolenek bez úlovků

I počet povolenek odevzdaných bez ponechané ryby (respektive s úlovkem nižším než 1 kilogram – v rámci zohlednění např. nástražních rybek) se liší mezi územními svazy poměrně výrazným způsobem. Nejvyšší počet „pouštěčů“ či bez úlovků ale opět najdeme v Praze (32%) a ve Středočeském kraji (31%). Nejméně naopak mezi členy Severomoravského ÚS (20%). Počet vrácených CS povolenek bez evidovaných docházek je na úrovni všech územních svazů poměrově téměř totožný a pohybuje se kolem 4-5%.

Průměrný úlovek na povolenku

Zde jsou vidět velmi výrazné rozdíly – nejvyšších úlovků na CS MP povolenku dosahují členové Jihočeského územního svazu (27,5 kg), druhý nejvyšší průměr má s velkým odstupem Severočeský územní svaz (17,4 kg na povolenku). Nejnižší průměrný úlovek vykazuje s 15 kilogramy ÚS Prahy. S výjimkou Jihočeského územního svazu jsou ale rozdíly mezi územními svazy  poměrně minimální. Vysoký úlovek na CS povolenky Jihočeského územního svazu je možné vysvětlit i tím, že v roce 2016 došlo k zavedení limitu ponechaných vyjmenovaných druhů ryb na územní povolenky Jihočeského územního svazu, proto někteří rybáři dosahující pravidelně vysokých úlovků přešli na povolenku celosvazovou; v rámci redistribuce se nicméně tato záležitost neprojevuje, rozhodnutím Republikové rady z roku 2016 došlo k upravení Statutu celosvazového rybolovu tak, aby bližší podmínky výkonu rybářského práva stanovené uživatelem revíru platily na revírech tohoto uživatele pro všechny druhy povolenek a nedocházelo k nerovnosti podmínek držitelů celosvazových a územních povolenek na stejném revíru.

Pevně věříme, že počet odnesených kilogramů ryb není hlavní motivací a kritériem úspěšnosti většiny sportovních rybářů. Sportovní přístup, ohleduplnost vůči rybám i jejich životnímu prostředí jsou hlavní podmínkou zachování našeho koníčka pro další generace.

Všem rybářům přejeme mnoho pohodových chvil, strávených na březích našich revírů v této sezoně.

Petrův zdar!

^{Převzato: RADA ČRS Tomáš Kočica}